Solné výkvěty na lícovém zdivu

Výkvěty na cihelném zdivu nebo na cihlových obkladech patří mezi časté jevy, se kterými se setkávají stavebníci i majitelé domů. Na první pohled se projevují jako bílé nebo světlé skvrny na povrchu a často vyvolávají obavy, zda nejde o vadu materiálu. Ve skutečnosti se však ve většině případů jedná o přirozený fyzikálně-chemický proces, který souvisí především s vlhkostí a složením použitých materiálů.

Co jsou vlastně výkvěty?

Výkvěty jsou tvořeny rozpustnými anorganickými solemi, které se za přítomnosti vody rozpouštějí, následně jsou transportovány na povrch materiálu a po odpaření vody zde znovu krystalizují. U cementových a vápenocementových materiálů vznikají především z hydroxidu vápenatého, který reaguje s oxidem uhličitým ze vzduchu a vytváří uhličitan vápenatý – typický bílý povlak. Základní podmínkou pro vznik výkvětů je tedy vždy přítomnost vlhkosti, rozpustných solí a dostatečně pórovitého materiálu, který umožní jejich transport na povrch. Výkvěty se většinou tvoří na porézních materiálech – cihla, beton.

Mají výkvěty vliv na životnost?

Ne, jedná se pouze o estetickou záležitost. Z hlediska funkčnosti stavby je důležité zmínit, že výkvěty jsou ve většině případů pouze estetickou vadou a nemají vliv na mechanické vlastnosti konstrukce.

Ačkoliv se výkvěty objevují na cihlách, jejich příčina obvykle neleží přímo v samotném cihelném materiálu. Cihly jsou sice porézní a umožňují transport vlhkosti, ale zdrojem solí bývají nejčastěji cementové malty, lepidla nebo betonové konstrukce. Čím vyšší je obsah cementu v maltě, tím větší je i riziko vzniku výkvětů. Dalším zásadním faktorem je vlhkost, která se do konstrukce může dostávat například deštěm, kondenzací, vzlínáním ze země nebo zatékáním za obklad. Velmi často hraje roli také nesprávné provedení stavby, například chybějící hydroizolace, nevhodné zakončení zdiva, použití nevhodné malty nebo technologické chyby při realizaci např. nezakrytí nedokončeného obkladu, použití znečistěné vody, zatékání vody za obklad z lícových cihel, použití mokré fasádní izolace atd.

Výkvěty lze rozdělit na primární a sekundární. Primární výkvěty vznikají krátce po realizaci stavby, jsou dočasné a často se postupně samy odstraní vlivem povětrnostních podmínek. Naproti tomu sekundární výkvěty vznikají v delším časovém horizontu a obvykle signalizují problém v konstrukci, například trvalé působení vlhkosti nebo nevhodnou skladbu materiálů.

Dá se výkvětům nějak předcházet?

Zásadní roli proto hraje prevence. Ta spočívá především ve správném návrhu a provedení konstrukce, zejména v kvalitní hydroizolaci, zajištění odvodu vody a zabránění jejímu pronikání do zdiva. Důležité je také použití vhodných materiálů, například malt s nižším obsahem cementu nebo speciálních směsí určených pro lícové zdivo, a dodržení technologických postupů při realizaci stavby.

Pokud se výkvěty již objeví, existuje několik způsobů jejich odstranění. Nejjednodušší variantou je nechat konstrukci působit povětrnostním vlivům, především dešti, který dokáže výkvěty postupně rozpustit a odplavit. Tento proces je však pomalý. U lehkých výkvětů může pomoci mechanické odstranění například suchým kartáčem. V případě silnějších usazenin se používají chemické čisticí prostředky na bázi kyselin, jejichž aplikace však vyžaduje opatrnost, protože může dojít k poškození povrchu materiálu nebo změně jeho vzhledu. U rozsáhlejších nebo opakujících se problémů je vhodné obrátit se na odbornou firmu, která kromě samotného čištění navrhne i řešení příčiny.

Shrnutí

Cementové výkvěty jsou tedy běžným jevem, který souvisí především s vlhkostí a vlastnostmi použitých materiálů. Ve většině případů nepředstavují technický problém, ale spíše estetickou záležitost. Klíčem k jejich omezení je správná prevence a kvalitní provedení stavby, protože pokud není odstraněna příčina – tedy především vlhkost – mohou se výkvěty opakovaně vracet.